Již 3 měsíce bydlíme v našem novém pasivním domě, a podruhé zažíváme vlnu extrémních veder, kdy teplota na terase stoupá k 38°C. Včera nám volali z firmy Atrea, která navrhla tento typ domů. Prý jestli se nechceme zúčastnit studie o životě v těchto teplotách v „jejich“ domech. Souhlasili jsme a vlastně i to je motivace k tomu, napsat dnešní článek.
Nejprve by asi stálo za to napsat, jak jsme trávili podobnou vlnu veder loni v Praze v cihlovém bytovém domě bez zateplení. Náš byt měl všechna velká okna na jih, jen jedno malé v koupelně na východ. Okna byla plastová a měli jsme vnitřní žaluzie na stínění (stínily, ale zároveň fungovaly jako vnitřní topení). Problém v bytě nastal v okamžiku, kdy vyšlo slunce, protože celý den nám ve třetím patře pražilo do oken, žádný strom nás nestínil a větrat se v podstatě nedalo. Teplota v bytě stoupala na podobnou teplotu, jako byla venku na balkóně. Být v bytě přes den bylo za trest. Večer jsme se snažili samozřejmě vyvětrat a spát s otevřenými okny, ale náš dům byl situován na dohled od jižní spojky (cca 0,5km vzdušnou čarou přes údolí bez jakýchkoliv terénních překážek), takže o každém kamionu, vlaku či sanitce jsme hned věděli. Pokud vedra trvala pár dní, došlo k nahřátí cihlových stěn o síle cca 60 cm a v noci se ze spánku stávalo peklo, protože i v noci vnitřní teplota neklesala pod 30°C, i když venku bylo třeba 18. A když nefoukal vítr, tak ani větrání nefungovalo. No bylo to jako pec. Sprcha byla 3x denně a ani to nepomáhalo. Prostě peklo.
A jak jsme na tom nyní? Dům je situován hlavními okny opět na jih a nic ho nestíní (zatím nám tu nic nestihlo vyrůst). Na jih máme terasu a střecha zde má cca 1,2 m přesah. Takže polední slunce se zastaví přesně před prahem dveří na terasu. Také máme venkovní žaluzie, které natáčíme tak, aby se světlo odráželo ven, takže v hlavní místnosti (kuchyň + obývák) je pološero. Ráno máme takto zataženo na východ a jih a večer na západ a jih. V patře máme takto zataženo ráno na východě a večer na západě. Rekuperace v domě je vypnuta, není důvod jí mít v létě puštěnou. Navíc by teplotu dokázala snížit jen o cca 3-5 stupňů vůči teplotě vzduchu venku. Větráme okny, tedy v noci v patře. Dole je z bezpečnostních důvodů zavřeno a větráme tam ráno, když je venku ještě chladno. Pak se tam zase zavře. Na terasu je celý den zavřeno, a když někdo jde ven tak za sebou dveře přivře. A výsledek? Daří se nám držet vnitřní teplotu v hlavní místnosti mezi 24-28°C celý den (na terase je přitom kolem 38°C). V patře je to pak o cca 1-2°C více, ale tam se to přes noc vyvětrá. Krásně se nám spí. Je to super pocit přijít přes den z venku do chladnějšího domu.
Takže výsledek tohoto řešení na toto období veder je pro nás jednoznačně super. Samozřejmě při dodržení všech pravidel o stínění a větrání v jakémkoliv domě budete mít podobný výsledek. Hlavní rozdíl je asi v tom, že náš dům neakumuluje přes den do sebe teplo, které by v noci do místností zase vyzařoval. To je hlavní výhoda dřevostavby. Dřevo má totiž malý akumulační index proti domu cihlovému nebo betonovému.